Procvičování stop

11. července 2007 v 16:09 | (c) Greg! |  Stopování
Budeme předpokládat, že s Vaším psem chodíte pravidelně na stopu (kde již jen na konci používáte pamlsky) a Vašeho psa tato činnost zaujala. V takovémto případě bude potřeba cvik neustále zkvalitňovat tak, aby pes chodil čím dál tím delší a těžší stopy. Můžete kombinovat terény tzn. nechodit jen na ideální povrchy s lehce orosenou krátkou trávou, ale zakomponovat i těžší povrchy jako jsou suchá hlína, pole luštěnin, oraniště.

Dále se dají ztěžovat podmínky povětrnostní (na stopu chodit v dešti, ve velmi silném dešti, když fouká vítr atd.) Tyto povětrnostní podmínky jsou nepřípustné většinou pro psovoda (líný psovod, kterému se v dešti nechce na stopu). Věřte, že právě na zkouškách bude určitě to, co jste neprocvičili (v tomto případě bude pršet). Pokud psa přivyknete na tyto situace, na zkouškách nebude mít problém. Například: někteří psi bydlící v panelových domech mohou mít problémy chodit po rozbahněném poli, proto i toto je musíte naučit (se psem chodit ven i v dešti).

Z toho plyne: cvičit stopu v jakémkoli počasí a na co nejrůznějších terénech
Velký vliv má na stopu i vítr. Nejlepší pro výcvik stopy je vítr zezadu. Tento vítr nutí psa, mít čenich co nejníže na povrchem. Vítr ze předu naopak pach psovi navívá přímo do nosu a pes zbytečně zvedá čenich. To se nazývá stopování s vysokým nosem a při zkouškách je to hodnoceno negativně.
Stopaři se rozdělují do několika kategorií:
- pes stopuje podle pachu kladeče (psa zajímá jen pach osoby, co klade stopu, nezajímá ho rozrušený terén)
- pes stopuje podle rozrušeného terénu ( tzn. úlomky rostlin, narušená hlína, rozšlapaný hmyz), tento způsob může být spolehlivý pouze tam, kde předem nikdo neprošel a tudíž nerozrušil terén (je to dost nepravděpodobné)
- pes kombinuje obě tyto varianty (tam, kde není pach kladeče, může být stejně rozrušený terén jako tam, kde ještě pes cítil i pach kladeče)
Při tak krátkých stopách jako je na ZM (min. 15 minut.), je podle mého názoru zbytečné se zaobírat takovými věcmi. Tyto skutečnosti lze využít až při starších stopách (od 1-2 hod. stáří). Při učení je problém spíše psovi vysvětlit, co má na poli dělat (tj. sledovat Vaši pachovou stopu, které je tam opravdu dost).

Délku a stáří stopy prodlužujte úměrně k pokrokům psa. Stopu s každým cvičením prodlužujte např. o 1 minutu max. do 15 min (pokud pes delší stopu nezvládl, je zbytečné mu to ztěžovat, v tomto případě procvičujte to co mu nejde, do té doby než se to naučí) Doporučuji v jedné lekci psa neučit dvě věcí najednou tj. prodlužovat čas i vzdálenost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama