Květen 2007

Příběh od Starshinecky ...

29. května 2007 v 8:46 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce


Smutný příběh od Starshinecky ...


,,...Když mi bylo 8let začal jsem jezdit za svou tetou,která měka hodně zvířat. Měla kočičky,psy,slepice,králíky... No ráj pro každého milovníka zvířat =o*. Já jsem s tam zamilovala jednoho krásnýho pejska-Punťu. K tetě jsem jezdila často,každý den.Nevím co jí bylo,ale měla tolik zvířat že byste do ní neřekly...''a teď co bylo dál a co se tedy stalo...,, Jednou mi řekla,abych jsem našla koťata,které měla kočka. Já netušící a nevědící co chce udělat jsem je šla hledat. Našla jsem je a tak jsem ji tedy přivolala. Ona mi řekla ať jdu do domu. Ona vzala pytel,nastrkala do něj všechny krásná koťátka a ikdyž si asi myslíte,že je chtěla udusit tak ne. Ona s tím pytlem začala mlátit o zeď!! Mlátila a mlátila,dokud nebylo po koťatech a potom tak to hodila ke psům. ='o( Když příště řekla ať najdu koťata,tak jsem je před ní schovávala a hledala jsem na úplně blbém místě,hlavně aby se jí nedostali pod ruce,chudáci malí.Ale ona je chtěla za cenu čehokoli najít. Potom tak už i stopovala kočku kam chodí a koťata našla. Pak mě rodiče odtáhly na týden na dovču někam k moři. Bylo mi už 11 let a ikdyž jsem zpočátku nechtěla,nakonec jsem jela... Když už jsem přijela,těšila jsem se na Punťu,ale on tam nebyl. Ona ho nechala ZASTŘELIT!! Měla tam pak místo něho Německýho ovčáka,kterýho nechala za 3dny taky zastřelit. Pak tam měla Jack Russel triéra,kterýho taky nechala zabít. Po tomhle jsem k ní odmítla jezdit. Nikdy už jsem nechtěla vidět její obličej,protože se k těm zvířatům chovala hrozně.Takhle totiž týrala zvířata minimálně 10let a to opravdu hrozně krutě. Teď už je to,doufám,zakázané...''
dopověděla svůj příběh moje mamka.

Tak sem se dívala ...

29. května 2007 v 7:26 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce

Nesmyslná reklama ....


Tak zase držím ovladač od tv v ruce a ztničeho nic padne reklama REX ( takovej ten prášek na praní ) a uvědomím si že vlastně Rex testuje na ubohých zvířátkách . A v logu má zvíře lišku není to trochu nesmyslný že má v logu zvíře a testuje na zvířatech . jsou to ubožáci snaží se aby toho nejvíc prodali a testujou na zviřetech .


Pejskýv vzkaz for Peopels

27. května 2007 v 8:06 | (c) Greg! |  Citáty a ftípky o pesánkách

Pejskův vzkaz pro člověka

Toto říká pejsek:
Vždy to splň pejskovi , prosíím....
Můj život trvá 10-15 let. Každé odloučení od tebe mi působí smutek.
PAMATUJ:
Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.
Důvěřuj mi! Nikdy tě úmyslně nezklamu.
Nehněvej se na mě a za trest mě nezavírej.Ty máš své přátele, zábavu, já mám jen Tebe.
Povídej si se mnou, i když slovům úplně nerozumím. Stačí mi, když slyším Tvůj hlas.
Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.
Jestli jsem někdy při práci špatný nebo líný, uvažuj, že mi třeba není dobře, nebo že jsem unavený.
Starej se o mne jsem-li starý i ty jednou zestárneš.
Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou, s Tebou je pro mne všechno lehčí.
Až se můj čas naplní, nenech mě trpět.V případě nutnosti, skonči mé trápení včas, jen tě prosím- ZŮSTAŇ V TÉ CHVÍLI SE MNOU!

Krutý příběh týraného pejska ..

27. května 2007 v 8:05 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce

Krutý příběh týraného psa!


Pejska teď čeká v útulku hlavně ostříhání.
Doslova za pět minut dvanáct se dostal do zlínského útulku totálně zanedbaný pes. Majitel, který je nesvéprávný, se o něj vůbec nestaral, zvíře je tak ve značně zbídačelém stavu. Pejska zachránilo exekuční rozhodnutí, na jehož základě přišel jeho majitel o dům.
Když noví vlastníci přebrali stavení, našli na jeho dvoře i nešťastné stvoření, které na první pohled připomínalo spíše hromádku starých dek než psa. Protože bylo zvíře nesmírně plaché, byla přivolána městská policie.
"Byl to hodně smutný pohled. Pejsek měl zplstnatělou srst, která ho musela strašně tížit. Kvůli ní nemohl ani chodit," popsal první setkání s týraným zvířetem strážník Jiří Kincl. Ten psa musel odchytit do sítě. "Vůbec nedůvěřuje lidem, pořád utíkal. V síti jsem jej musel donést až do útulku, po svých by se tam pejsek sám důstojně nedostal. Tak zubožené zvíře bych už nikdy v životě vidět nechtěl," svěřil se Kincl.
Pejsek se dostal do útulku v opravdu zbídačelém stavu.Zbídačelého tvora se hned ujali ve zlínském útulku. Také oni byli ze stavu psa zděšení. "O toho pejska se nikdo pořádně nestaral dlouhé roky. Ani nemůžeme poznat, jaké je rasy nebo pohlaví. Těžko se dá určit také jeho věk," přiznala vedoucí útulku Dana Šmigurová. Pes je podle ní živoucím důkazem lidské lhostejnosti. "Nechápu, proč třeba sousedé na tohle týrání neupozornili. Pejsek nemusel dlouho trpět," tvrdí Šmigurová.
Nového obyvatele útulku teď čeká ozdravný proces. Především přijde o zaneřáděnou srst. "Musí ho hrozně tížit a to nemluvím o parazitech a infekcích, které v ní zřejmě budou," uvedla vedoucí útulku. Podle ní má pejsek šanci na přežití. "Myslím, že ho dáme dohromady. Musel si ale prožít hrozné věci," nezastírá Šmigurová.

Tv Nova - Občanské judo

27. května 2007 v 7:58 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce
Pomoc pro týrané psy - spěchá!!TV Nova - Občanské judo
TV Nova odvysílala před týdněm v pořadu Občanské judo hrůzreportáž o smečce psů, kteří jsou zavřeni v polorozpadlém objektu, bez zateplení, dostatku vody a krmiva. Psy, které veterinární správa označila za týrané, nemůže obec (Krupá na Rakovnicku) odebrat a umístit do útulku, protože na to v jejím rozpočtu nejsou prostředky. Péče o tyto psy by podle starosty Krupé totiž vyčerpala zhruba pětinu rozpočtu obce (psů je v objektu několik desítek).
Právní vsuvka: Zvířata je možné majitele odebrat pouze v případě, že je inspektoři veterinární správy vyhodnotí jako týraná. Obec pak má možnost, nikoliv povinnost zvířata odebrat a umístit do útulku. Náklady s tím spojené by měl sice uhradit původní majitel, to ale v praxi funguje málokdy - dlužná částka je nevymahatelná. Péči o odebraná zvířata tedy hradí obec z vlastního rozpočtu. Což je problém.
Zmiňovanou reportáž je možné dohledat v archívu TV Nova a pustit si ji. K problematice se v ní vyjadřují zastupitelé obcí, ministerstva zemědělství, ÚKOZu, mluvčí Státní veterinární správy, poslanci… Reportáž bohužel vyznívá v tom smyslu, že je potřeba změnit zákon, najít finanční prostředky na péči o týraná zvířata a že pro tyto konkrétní psy nejde nic udělat.
Nadace na ochranu zvířat
Paní Pavlasová z Nadace na ochranu zvířat se případu týraných psů z obce Krupá věnovala celý pátek a zjistila mimo jiné, že situace se již potřetí opakuje. "Tomu člověku jsou vždy zvířata odebrána a do půl roku tam má nová," píše pracovnice Nadace a dodává: "Situace se jeví dle sdělení starosty bezvýchodná, neboť pokud zvířata umístí na náklady obce do útulku, on za čas nasbírá nová. Samozřejmě se budeme snažit pomoci a v pondělí budeme opět jednat s panem Klátilem (starosta obce Krupá)." A to není vše. "Ještě podotýkám, že ve zbořeništi, kde zvířata hromadí, je odstřižen přívod el. energie, vody a ostatní. Takže vodu zvířatům by musel nosit v kbelících ze studny, což nedělá a zvířata řeší nedostatek tekutin sněhem."
Liga na ochranu zvířat
O psy se začíná zajímat též Liga na ochranu zvířat, další nezisková organizace, která se snaží pomáhat zvířatům v nouzi. Ačkoliv je pod hlavičkou Ligy provozováno několik útulků pro psy a jejich provozovatelé jsou ochotni pomoci, nastává další problém.
Deprivanti
Problém spočívá v tom, že psi z Krupé nejsou zvířaty zvyklými na lidskou péči, nejsou to typičtí odložení či ztracení psi, kteří z velké většiny tvoří obyvatelstvo útulků. Jak píše Nadace na ochranu zvířat na svých stránkách: "Deprivovaní psi jsou neumístitelní. Útulky by si takové psy musely vzít na doživotí, což je těžko přijatelné jak pro útulky, tak samozřejmě pro psy samotné." Proto byl na pomoc přizván psí psycholog Rudolf Desenský.
Co je tedy konkrétně potřeba?
Z výše popsaného je jasné, že pan Desenský je pro psy z Krupé jedinou nadějí. A je také jasné, že péči o tyto psy nezvládne sám. Co všechno je potřeba:
Dobrovolníci na stavbu kotců, která proběhne tento víkend.
Lidé, kteří jsou ochotni za psy docházet a starat se o ně.
Finance a krmení, i když to slíbila dodat Liga na ochranu zvířat.
Pokud není ve vašich silách jet osobně pomáhat do Ovčár se stavbou kotců či převychováváním psů a zároveň nemáte peněz nazbyt, i tak můžete pomoci. Jsou potřeba bytelné obojky a vodítka s převládajícím rozměrem 55 cm. A je jich potřeba hodně.
Závěrem
Nebuďte lhostejní k tomuto neuvěřitelnému případu týrání zvířat! Prohlédněte si výše zmiňovanou reportáž TV Nova. Pomozte! Deprivovaným psům z Krupé jde opravdu o život.
Spojení na pana Desenského je:
Email: desensky@psycholog-psu.com
Telefon: 608-623 144 a 721-775 078
Číslo účtu: 175744036 / 0300 (ČSOB)


Zachraňte život ...

27. května 2007 v 7:57 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce

Zachraňte život ....

Život je naruby. Když jsem se narodil, svět byl jen na hraní. Ničeho jsem se nebál, byl jsem malý, ale moc odvážný. Mámu jsem kousal do ocásku, brášky jsem tahal za ucho a vrčel jsem u toho jako velký pes. Byl jsem z nás kluků nejsilnější. Byl jsem maminčin hrdina.
Bydleli jsem s maminkou a dvěma brášky v jednom rozbořeném domě. Bylo tam zima, ale když jsme se k mamince přitulili, bylo nám hned líp. Maminka nás zahřívala a olizovala a nám bylo dobře. Někdy od nás maminka musela odejít, aby přinesla něco k jídlu. My jsme rostli jako z vody a měli jsme stále hlad. Uživit tři hladové krky, to bylo pro naši mámu dost těžké. Tak chodila shánět jídlo stále častěji a já jsem dostával brášky na starost. Musel jsem je hlídat a čekat, až se maminka vrátí. Den byl dlouhý, hráli jsme si a těšili se, až se máma vrátí. Copak nám asi zase donese? Kus rohlíku nebo dokonce kousek buřtíku?
Jednou máma odešla a my jsme na ni jako obvykle čekali. Ten den byl nějak obzvlášť dlouhý, delší než jindy. Sluníčko už šlo spát a máma pořád nikde. Tak jsme bez mámy přečkali první noc. Bylo nám zima, choulili jsme se k sobě a moc jsme se báli. Pak přišlo ráno, zase dlouhé čekání, velký hlad a žízeň. A byla tu druhá noc. Snažil jsem se brášky uklidnit, kňučeli hladem a strachy. Sám jsem se bál, ale když mi je máma dala na starost, tak jsem se musel starat.
Věděl jsem, že tu už sami zůstat nemůžeme. Následující den ráno jsme se vydali maminku hledat. Opatrně jsme vykoukli z baráku a rozmýšleli se, kam jít. Kde jen ta naše maminka může být? Šli jsme rovně, za nosem. Cesta vedla okolo nějakých domů. Ty domy byly podobné tomu našemu, akorát, že tady bylo hodně lidí. Velkých, ale i takových malých. Běželi jsme k nim a chtěli jsme si s nimi hrát. Hlavně s těmi malými lidmi. Jak nás uviděli, začali křičet. Vyděsili jsme se a chtěli utéci. Pak přiběhli ti velcí lidé a začali nás honit. Moje brášky chytili a nesli do domu. Já jsem se schoval pod nějaké staré auto, co tu stálo, a ani jsem nedýchal. Srdíčko mi bušilo a moc jsem si přál být zase u mámy. Schoulil jsem se do klubíčka a tak jsem přečkal celou noc. Stejně jsem nevěděl, kam bych měl jít. Nemohl jsem tu brášky nechat.
Ráno z toho divného domu vyběhli zase ti malí lidé a na provaze měli přivázané moje brášky. Tahali je sem a tam, kam šli oni, tam tahali brášky. Nosili je, tahali je, pak je přivázali ke stromu a někam utíkali. Už je bráškové nezajímali. Když ti malí lidi byli z dohledu, běžel jsem bráškům na pomoc. Byli celí vystrašení, kňučeli a měli hlad. Ale byli šťastní, že mě vidí. Překousali jsme provazy a utíkali pryč. Daleko od těch lidí. Tak to byla naše první zkušenost s člověkem.
Od té doby jsme byli opatrní a lidem jsme se vyhýbali. Začali jsme žít jako naše maminka. Potulovali jsme se okolo popelnic a snažili se najít něco k jídlu. A tady jsme potkali dalšího člověka. Jako my prohrabával popelnice. Chytil nás a přivázal na provaz. Na rozdíl od těch malých lidí nás netahal. Někdy nás i pohladil a rozdělil se s námi o jídlo. Přes den jsme se s ním potulovali po městě a v noci jsme chodili spát do jiného starého baráku. Už se zdálo, že se budeme mít dobře. Maminku jsme sice nenašli, ale měli jsme svého pána.
Pak se stalo, že náš pán pil často takovou divnou vodu a potom byl na nás zlý. Tloukl nás klackem a kopal do nás. Začali jsme se ho bát. Jednoho dne nás pán odvedl k jiným podobným lidem a tam nás nechal. Dostal prý za nás nějaké peníze, za které si koupí tu divnou vodu. Už jsme ho nikdy neviděli. Moje bratříčky si odvedli cizí lidé. Mě si nechal jeden člověk, který zapáchal podobně jako náš bývalý člověk. Taky pořád křičel a motal se. Neměl mě rád, kopal do mě a nedával mi jídlo. Chtěl jsem utéci, ale on mě přivazoval. Jednoho dne, když se můj pán hodně napil té divné vody a usnul, překousal jsem provaz a utekl pryč. Už jsem nechtěl žádného člověka potkat. Všichni lidé, které jsem potkal, byli zlí. Už nechci žádné lidi.
Tak jsem se toulal několik let. Byl jsem vyhublý a někdy i nemocný. To jsem vždy zalezl do nějakého úkrytu, do starého domu, do sklepa a podobně, a tam jsem tu nemoc přečkal. Když mi bylo líp, vylezl jsem ven a sháněl nějaké jídlo. Nejčastěji jsem se potuloval okolo popelnic. Tam bylo jídlo. Jednou jsem tam potkal paní. Něco mi říkala, ale já jsem radši utekl. Lidem už nevěřím. Příště byla paní u popelnic zase a nechala mi tam nějaké jídlo. Další den opět, a já jsem zjistil, že se na ni už těším. Jednoho dne ke mě přišla. Já jsem se ještě bál, ale překonal jsem strach a neutekl jsem. A představte si to. Ta paní ke mně natáhla ruku, už jsem chtěl uhnout před ránou, ale... ruka mě pohladila. Nemohl jsem tomu uvěřit. Stále jsem byl ostražitý a připravený utéci. Ta paní mě připnula na nějaký řemínek a někam mě vedla. Došli jsem k jednomu domu, kde štěkalo hodně psů. Paní mi něco říkala, pohladila mě a dala mě jiné paní. Odešla, smutně jsem se za ní otáčel. Ona mě tu nechala.
BlacieDozvěděl jsem se, že jsem v psím útulku. Lidi jsou tady prý hodní, nemusím se bát, a je tu taky jídlo. A nikdo mě tu nebije. Přesto se tu choulím v koutě, protože lidem zatím ještě moc nevěřím. Život mě naučil nevěřit. Ale už několikrát jsem jim dovolil, aby na mě sáhli a pohladili mě. Prý tady budu do té doby, než si pro mě přijde nějaký pán. Kdo to je "pán"? To je člověk? Já se lidí bojím, já už lidi nechci. Pejsci, kteří jsou tu delší dobu, mi vyprávěli, že "pán" je hodný člověk, který mě bude mít rád. Bude mě krmit, hladit, bude se mnou chodit na procházky a já prý zase budu šťastný pes, jako jsem býval kdysi, když jsem byl se svými brášky u maminky. Mám prý zapomenout na zlé lidi, které jsem na své cestě životem potkal. Všichni prý nejsou zlí. Hezky se to poslouchá, jestli je to pravda, tak já bych to moc chtěl. Moc bych chtěl svého pána.
Tak tu na něj čekám. Nejsem malé odvážné štěně, jsem 4 roky starý psí kluk, co v životě zažil hodně špatného a bojí se lidí. Už se ale nechci toulat a stále se skrývat. Lidi, prosím, až toho mého pána potkáte, řekněte mu, že na něj čekám tady.
Blackie je drobnější kříženec snad labradora, černé zbarvení, stáří cca 3-4 roky. Zpočátku jsme jej nemohli pohladit, ani na něj sáhnout. Vypadá, že za sebou nemá dobré věci. Ještě dnes je velmi plachý, ostražitý. S tímto pejskem se musí jednat velmi opatrně a ostražitě - nekouše, ale bojí se. Moc by mu pomohl hodný a trpělivý páníček, který by měl pochopení pro jeho špatnou zkušenost s lidmi a pomohl by mu překonat strach.

Blackie stále čeká v útulku SEAR Olomouc. Pokud byste mu chtěli dát nový domov, kontaktujte nás na tel. 604 551696 nebo na e-mailu: koudelovav@seznam.cz.



Jak se pozná pejskař ...

27. května 2007 v 7:40 | (c) Greg! |  Psí Humor
Pejskař1. Doma má víc psích pelíšků, žvýkacích hraček, obojků,vodítek, postrojů a přepravek na psy, než má psů.
2. Po setkání s jinými pejskaři si během třiceti sekund zapamatuje jméno psa, ale jméno majitele si nezapamatuje, pokud se s ním nesetká aspoň čtyřikrát.

3. Nerozmýšlí se nad tím, zda má dát svému psovi líznout zmrzliny ze svého kornoutku.

4. Při každé příležitosti ukazuje fotoalba plná fotografií svých psů.

5. Hovoří o svých pejscích jako jiní o svých dětech a vnoučatech.

6. Pokud je připojen na internet, věnuje se vyhledávání novinek o psech všeobecně, o svém plemeni, prohlížením seznamů, fotografií, dotazů a odpovědí, chatů o psech, poslouchání zvuků, vyhledávání chovatelských stanic a prostě všeho, co se týká psů.

7. Na svém pracovním stole, v peněžence a jinde má stovky obrázků svých psů, ale fotky jeho rodiny by musel pracně hledat.

8. Nikdo nechce jezdit v jeho autě, protože všichni dobře vědí, že by potom byli samý chlup.

9. Na každého pejska, kterého potká na ulici, se usměje.

10. Když sáhne do kapsy, vždycky mu vypadnou psí granulky, pamlsky a sáčky na sbírání hromádek.

11. Dříve, než sám zasedne k jídlu, mají jeho pejsci plnou misku.

12. Dlouze diskutuje s přáteli, jak nejlépe zastřihnout psí drápky, ale on sám ještě nikdy nebyl na pedikúře ani manikúře.

13. Knihovnu má přeplněnou knihami o psech a psích hrdinech.

14. Za nejkrásnější okamžiky dne pokládá dobu strávenou se svým psem.

15. Svému psu nabídne postel, i když ví, že bude spát při kraji na tvrdé hraně.

Pejskaři 16. Dívá se na příšerné filmy jen proto, že v masové scéně se objeví asi na tři vteřiny jeho plemeno.

17. Na všech šatech má psí chlupy, dokonce i v okamžiku, kdy je má čerstvě vyprané nebo je nese z čistírny.

18. Jediné, na co se můžou všichni přátelé zeptat při setkání, je otázka: Jak se mají psi? nebo Kolik psů teď máte?

19. Na jeho novoročenkách jsou jedině jeho psi (ostatní členové rodina jen zřídka).

Proč....

26. května 2007 v 14:51 | (c) Greg! |  Citáty a ftípky o pesánkách
Nenní k breku se dívat do těch smutných psích očí když sem jim nebo nám něco stalo ...oni nám sou vždy nablízku vždy kdy to potřebujem . Nikdy neodběhnou že potřebujou ssi koupit nákou blbou rtěnku o ni tady sou a budou vždy snámi jak někdo no ... nechápu jak muže tomuto bezbranemů stvoření ublížit ... nebo či ho dát do útulku .... . Je to jak v hororu proto bysme měli bojovat proti týraní zvířet je t nelidské . tde si asi říkáte že jedna facka mu neuškodí ... neuškodí ale krvavé stopyy po náilí ty ano ročně se najde na silnici či někdo v lese v pytli zubožen pejsek přžes 1000 případů .

Tak se ptám neměli bysme s tím něco dělat?

Já myslím že ano . proto prosím všechny cosi přečtou tento článek ať si ho dají na svůj blog či web mě nejde o to abych sem přilákal na můj blog více čtenářu mě de o to abych zachránila životy pejsků není krásný pohled se podívat do těch krásných psích očích !!!!
( omlouvám se dyštak zachyby v pravopise ČEŠTINA MI MOC NEJDE :)

Jezdit na koni není žádná legrace. A když to ke všemu dělá pes - klobouk dolů! =D

26. května 2007 v 14:33 | (c) Greg! |  Citáty a ftípky o pesánkách


Možná i tak si pejsek Freddie vyložil nabídku poníka Causy, který se pásl ve výběhu farmy ve Flaxley v britském Gloucestershiru. Bez větších problémů teď dokáže vyskočit na záda svého kamaráda a i bez sedla na něm jen tak pro radost jezdit. Pes patřící Jacku Russellovi je prostě senzační. Každý návštěvník farmy je z něj doslova u vytržení. Disciplínu volné jízdy na koni zvládá na výbornou, baví všechny přihlížející a zvláště sebe.


Rozený žokej

"Když náš Freddie Causy prvně uviděl, rozběhl se, hnal se napříč ohradou a skočil jí přímo na záda," líčí první setkání nerozlučné dvojky majitelka farmy Patricia Swinley. Podle ní je pes přirozený žokej a nebýt jen hafanem, dotáhl by to daleko. Na necelý metr vysokém poníkovi doslova létá po pětadvacetiarové farmě a je pro všechny tou největší atrakcí. "Děti je oba doslova milují a chodí se dívat jen na ně," potvrzuje Patricia jejich popularitu. "Je to skutečně neobvyklý a jedinečný pohled."


Show bude pokračovat!

Těžko říct, kde se vzaly Frediho neuvěřitelné schopnosti, které musí jiné zvíře dlouhou dobu trénovat. Je v tom vzájemná přitažlivost pejska a poníka, přirozený talent a nebo něco víc? Každopádně, dokud budou Freddie a Causy předvádět své divadlo, show bude pokračovat. Pro radost diváků a hlavně dětí!




Psí fotomontáže ...

25. května 2007 v 15:44 | (c) Greg! |  Citáty a ftípky o pesánkách
vtipné fotky psů a fotomontáže

Fotky které stojí za to vidět sice jsou z kopčené z netu ( ftipky.cz ) ale nemůžou tu chybět :)
//<![CDATA[ //]]>









Krmení štěnat ...

Krmení štěňat

Jestli pak sme příbuzní

Jestlipak jsme příbuzní
//<![CDATA[ function MojelogoSendprofi(pic) { upwindow=window.open('http://www.mojelogo.cz/wapdownloadsprofi.asp?url=http://www.ftipky.cz/obrazky/jestlipak_jsme_pribuzni.jpg','uploadprofi','location=1,menubar=0,resizeable=1,scrollbars=1,status=0,left=25,top=25,width=750,height=550'); } //]]>

Psí roztleskávačky ...


Psí roztleskávači:)

Napoleon byl taky malej ... :)


Napoleon byl taky malej ...


Příště zas náký přidám až najdu njáký dobrý :)

Kreslené vtipy o psích

25. května 2007 v 15:29 | (c) Greg! |  Citáty a ftípky o pesánkách

Kreslené vtipy o psech

Tady sem našla na netu pár vtipnývh obrzků na téma :) Psi

Správné složení potravy psa aneb jak ho nezabít :) ...

25. května 2007 v 15:24 | (c) Greg! |  Péče o pesánky
Otázka skladby správně vyváženého krmiva je velice důležitá. Vyvážené krmivo musí obsahovat tyto složky: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály, vlákninu. U průmyslově vyráběného krmiva najdeme složení na obalu, kvalitní krmiva obsahují všechny složky ve vyváženém poměru a správném množství. Pokud krmíme psa domácí vařenou stravou, nezbývá nám nic jiného, než si všechno správně propočítat.
Bílkoviny: jsou velice důležitou složkou potravy, skládají se z aminokyselin, které jsou nepostradatelné pro růst a obnovu tělesných tkání. Bílkoviny jsou buď živočišného původu nebo rostlinného původu, přičemž bílkoviny živočišného původu mají vyrovnanější aminokyselinový profil a jsou pro psa stravitelnější, bílkoviny rostlinného původu jsou pro psa téměř nestravitelné.
Tuky: slouží jako nejkoncentrovanější zdroj energie, jsou důležité pro přeměnu látkovou. Obsahují esenciální mastné kyseliny, které jsou pro psa velice důležité, nedostatek mastných kyselin vyvolává u psa svědění pokožky, lámavost srsti, lupy a infekce uší. Tuk rovněž ochucuje psí potravu a umožňuje příjem vitamínů rozpustných v tucích. Důležité je, aby tuky byly dobré kvality a byly v odpovídajícím množství. Jejich přebytek způsobuje průjmy, což má za následek horší využití ostatních, i když třeba kvalitních, složek krmiva. Nekvalitní tuky krom průjmů mohou způsobit vážné poškození organismu.
Sacharidy: jsou to cukry, škrob a celulóza, dodávají organizmu energii. Nejstravitelnější jsou jednoduché cukry např. glukóza. Mléčný cukr tzv.laktózu většina dospělých psů nedokáže trávit a mléčný cukr způsobuje průjmy. Vysoký obsah dobře stravitelných sacharidů má např. rýže, mrkev.
Vitamíny: pomáhají regulovat tělesné procesy, jsou rozděleny do dvou skupin - rozpustné ve vodě (vit.C, komplex B vit.) a rozpustné v tucích (A,D,E,K). Veškeré vitamíny jsou obsaženy v potravinách, např. vejce, máslo, sýr obsahují A, D, B, vnitřnosti obsahují thiamin, zelená zelenina vit. E a další.
Minerály: k nejdůležitějším minerálům pro psa patří vápník a fosfor. Jsou nezbytné pro tvorbu a vývoj kostí i zubů, dále jsou důležité pro nervovou a svalovou funkci. Potřebné je jejich dostatečné množství a správný vzájemný poměr, v literatuře se uvádí poměr vápník-fosfor 1,4:1. Předávkování těchto minerálů může u velkých plemen způsobit deformity kostí! K minerálům patří i tzv. stopové prvky, což jsou železo, měď, zinek, mangan, jód, selen.
Vláknina: je potřebná pro správnou peristaltiku, tedy pohyb a funkci, střev, pozitivně ovlivňuje průjmy, podporuje trávení a v odpovídajícím množství umožňuje správný metabolismus všech základních složek krmiva. Při redukční dietě se zvýšený obsah vlákniny v krmivu velmi osvědčil.
U domácí vařené stravy se doporučuje, aby krmná dávka obsahovala 2/3 příloh včetně zeleniny a 1/3 masa.
Množství podávaného krmiva:
U průmyslově vyráběných krmiv najdeme na obalu doporučené množství ke krmení na den a váhu psa. Avšak všichni psi nemají stejný metabolismus, někteří "nespálí" všechny kalorie a tloustnou, přičemž jiní při stejném nebo i vyšším množství krmiva jsou hubení. Je tedy důležité vždy vycházet z kondice a aktivity psa a doporučené množství brát jako pomocný, orientační, ukazatel.
U doma vyráběné stravy platí stejná zásada, že vycházíme z kondice psa, ale vypočítat si energetickou potřebu musíme sami.
Energetické požadavky psa:
hmotnost psa potřebná energie kJ/den
30 kg 7013
35 kg 7850
40 kg 8667
50 kg 10821
Množství energetických požadavků je však závislé na mnoha dalších okolnostech. Určitě větší potřebu bude mít pes sportovec než pes gaučák, vyšší energetické požadavky v zimě má pes umístěný v boudě, než pes bydlící doma, rovněž mladý pes má vyšší potřebu než starý pes.
Samostatnou kapitolou jsou situace, kdy se potřeba zvyšuje:
- růst štěňat až 2-2,5x vyšší
- březost feny v posledních 3 týdnech březosti až 1,5x více (podáváno v častějších dávkách)
- kojení až 3-4x vyšší potřeba
U krmení nesmíme zapomínat i na velmi důležitou součást a tou je voda. Pes musí mít k dispozici stále čistou vodu v dostatečném množství. Tělo psa se skládá asi ze dvou třetin z vody. Psi ztrácejí vodu pocením, dýcháním, činností střev, plic, ledvin. Větší spotřeba vody je při krmení granulovaným krmivem, v horkých dnech, při průjmu a také ve stresových situacích.

Strmilovský voříšek ...

25. května 2007 v 15:22 | (c) Greg! |  Výstavy psů bez PP
Kynologický klub Strmilov a psí útulek v Malém Jeníkově pořádají akci:
Jedná se o 5. ročník výstavy psů bez PP a letos nově i s PP, kteří nechodí na jiné výstavy.
Letos poprvé s mezinárodní účastí (představí se pejsci ze slovenských útulků, které si bude možné adoptovat)!
KDE?
Ve Strmilově na kynologickém cvičišti.
KDY?
V sobotu 19. května 2007.
Od 8:30 do 9:00 přejímka psů a v 9:15 zahájení soutěže.
ZA KOLIK?
Startovné za prvního psa je 150 Kč, za druhého a další v držení stejného majitele 70 Kč.
CO JE POTŘEBA?
Podmínkou je platný očkovací průkaz, který kontroluje veterinární lékař, a přihláška, kterou si můžete stáhnout na internetu na našich stránkách www.kotrcuvmlyn.estranky.cz.
DOPROVODNÝ PROGRAM
Divákům i soutěžícím představíme pejsky z našeho útulku a také se přijedou ukázat pejsci z útulku v Komárně a z Trnavy.
OBČERSTVENÍ ZAJIŠTĚNO!
Osobně doporučuje aby ste se přišli podívat a nebo i zučastnit :) určo to bude výborný zážitek pro vás i vašeho hafana ☺

Chov u nás

8. května 2007 v 17:26 | (c) Greg! |  Labrador


CHOV LABRADORŮ U NÁS

Koncem 60-tých let do naší republiky tehdy (ČSSR) zavítal z Anglie jistý pan J. Bradley, jehož vášní byl lov bažantů. Kromě jiných se mu velmi zalíbila i bažantnice při Lesním závodu Litovel, kde tehdy působil jako ředitel pan František Kučera. Úroveň honů v bažantnici byla vysoká a tak si je pan Bradley velmi pochvaloval, jen jedna věc jej udivovala a to, že se nikde při dohledávce a přinášení pernaté zvěře nesetkal s žádným, v Anglii tolik osvědčeným, retrieverem ale většinou jen s ohaři.
Slovo Retriever bylo u nás v té době ještě zcela neznámým pojmem, a tak pan Bradley jako dík za příjemné lovecké zážitky přivezl následující loveckou sezónu darem panu Kučerovi do Litovle 3 páry Labrador retrieverů. Ten je následně věnoval Státním lesům a psi byli přiděleni na lesní závody: Židlochovice, Olomouc a Litovel. Psal se rok 1970 a s chovem tohoto úžasného plemene zde nikdo zkušenosti neměl, a tak vzhledem k nepříznivým podmínkám jimž byli tito pejsci vystaveni došlo v Olomouci a Židlochovicích k jejich úhynu. Jedině v Litovli se prvním Labradorům dostalo náležité péče a v roce 1975 k nim z Anglie přibyl chovný pár dvouletých Labradorů, kteří se měli stát zakladateli jejich chovu u nás.
První štěňátka v Československu se narodila 6. července 1975 v první chovatelské stanici Labradorů pana Kučery "z Pomoraví". Maminkou těchto chlupatých dětí se stala černá fenka Julie of Palgrave (ČLP 7/75) a tatínkem Sandylands Marcus (ČLP 6/75) - pes z mimořádně významného exteriérového anglického chovu. Jednalo se o vrh "A" a z tohoto vrhu se v rodokmenech českých Labradorů nejčastěji objevuje Adina z Pomoraví. Nedlouho po tom však Sandylands Marcus zahynul v autě při dopravní nehodě. Z chovu Field trialových (pracovních) šampionů "Palgrave" byl také dovezen žlutý pes Johny of Palgrave. (ČLP9/77), který byl v přímé příbuzenské plemenitbě spojován se svou sestrou Julie of Palgrave a z vrhu "B" se v linii tuzemských Labradorů nejčastěji objevuje Interchampion, Champion ČSSR černý pes Bred z Pomoraví.
Z dalších importovaných jedinců, kteří významně zasáhli do našeho chovu Labradorů bych ráda jmenovala finského psa Tullin Eri a fenu Tullin Jessy nesoucí finskou pracovní linii Tullin a Susanset. Ze spojení těchto dvou jedinců vzešel žlutý pes Cornel Clo, který působil v chovech "z Vlčích luk" a "z Vlčí stepi" pánů Ing. Kubeše a Ing. Kordy, významnou měrou přispěl ke zkvalitnění srsti a pracovních vloh Labradorů u nás. Jednalo se, jak jsem se již zmínila, o ryze pracovní linii, která se v Anglii i Skandinávii diametrálně liší od exteriérových jedinců, proto se u jeho potomků, ale i prapotomků objevují, vynikající pracovní vlohy, výborná mechanika pohybu, dobré zdraví, mimořádně kvalitní srst, pěkná konstituce těla a silná kostra, ale nepěkný tvar hlavy s málo výrazným stopem a jakoby liščím výrazem. Naproti tomu jeho polobratr Interšampion a Šampion ČSFR Brian Erinor, jehož otcem byl také již zmíněný Tullin Eri, vnesl do chovu díky své matce Šampionce ČSSR Noře Jitřní Lov, v jejímž rodokmenu se jako dědeček objevuje další importovaný pes, tentokrát z Kanady (Shamrock Acres Sazava), zásadní změnu exteriéru. Brian Erinor dnes 14-ti letý černý velmi mohutný pes, na svou dobu s mimořádně kvalitním exteriérem pochází z chovu "Erinor" paní Aleny Čečrdlové. Ze začátku se na výstavách nesetkal s přílišným pochopením rozhodčích, kteří byli až dosud zvyklí posuzovat psi, o nichž se v zahraničí mluví jako o trialových. Brian svým tehdy velmi ojedinělým zjevem přiváděl rozhodčí do rozpaků, neboť do té doby se na výstavách setkávali s vyššími, velmi subtilními psi se špičatými, dlouhými mordami, kteří byli velmi podobní ohařům. Trvalo několik let, než Brian o své kvalitě tuzemské rozhodčí přesvědčil. Tento dosud velmi impozantní pes se může pochlubit u nás zatím nejvyšším počtem potomků, kteří získali titul Šampiona a Interšampiona.
Americký pes Andy XXXVII a rakouský pes s belgicko-anglickou linií (Sunny Loch´s a Rocheby) Quanto Wander von Lärchenbruch byli dalšími z importovaných psů, kteří se výrazně podíleli na zkvalitnění exteriéru v chovu.
Pro svou vynikající přátelskou povahu, lásku k dětem, nezdolnou vůli, tělesné zdraví, vysokou přizpůsobivost a neutuchající ochotu dělat svému pánovi radost, vzrůstá obliba Labradorů u stále širší veřejnosti. To s sebou nese bohužel i fakt, že u některých rádoby chovatelů, z finančních důvodů, kvantita vysoko převládá nad kvalitou.
Přesto se chov Labradorů díky několika nadšencům a zodpovědným chovatelům, kteří bez ohledu na velmi vysoké finanční nároky importují kvalitní jedince z anglických a skandinávských chovů a své fenky kryjí v zahraničí kvalitními a zdravými psy, stále rozvíjí. Zásadním ukazatelem, že jdeme správným směrem ve vývoji plemene, je vynikající hodnocení Labradorů z českých chovů na tuzemských Mezinárodních a Klubových výstavách, které posuzovali zahraniční rozhodčí a zároveň chovatelé Labradorů, a i titulová hodnocení z nejprestižnějších zahraničních výstav, jako byly např. Evropská výstava v Poznani a Světová výstava v Miláně 2000.

Z knihy

8. května 2007 v 17:15 | (c) Greg! |  Labrador

Vaše nové štěně
V ideálním případě si kupte své štěnátko labradora od doporučeného chovatele, a to ve věku asi osmi týdnů. Starší štěnata se již hůře adaptují na nový domov. Pečlivě si vyberte až po návštěvách několika vrhů, když doma máte připraveno vše co pomůže zajistit hladký úvod pro všechny
štěně
Zabydlení se doma
Co nejdříve po příchodu své nové štěňátko zaveďte do jeho vlastního "koutku" - přepravní klec vystlaná měkkým polštářem je nejvhodnější. První noc kdy je vaše štěně pryč od své matky a klubka sourozenců
a v novém okolí, je vždy velice těžká. Připravte mu žvýkací hračku pro potěšení a budete-li ochotni, přeneste jeho pelíšek do své ložnice, aby se štěně uklidnilo vaší přítomnosti. Neodpovídejte však na jeho žalostný nářek nebo bezděčně své štěně vychováte ke kňučení s cílem zaujmout pozornost.

Kam asi běží

Předvýchova
S výchovou k poslušnosti a hygieně začněte ihned, jakmile přinesete štěně domů. Odměnou za dobré chování je pochvala, pohlazení čí pamlsek. Zajistětě si hračky, které by udržovaly štěně čilé a zaměstnané
a zajistěte také pravidelný styk s jinými psy, aby si osvojilo správné sociální chování. Vaše štěňátko si zpravidla bude chtít ulevit po probuzení, po jídle, pití či cvičení. Může to naznačovat tím, že prostor kolem sebe začne očichávat. Rychle psíka přemístěte do prostoru vystlatého novinovým papírem
odměňte ho, pokud se vymočí či vykálí. Nemá smysl kárat štěně pokud někde omylem udělá loužičku. Přistihnete-li jej však při činu, řekněte přísně "Fuj!", abyste ho naučili, že musí používat papír.

štěně
Seznámení se s venkem
Všechna štěňata by měla získat zkušenosti z pobytu venku tak brzy, jak je to možné. Zajistěte štěněti základní očkování a označení a navykněte svého mladého labradora na obojek a vodítku. Nezapomeňte také na označení - známka, kde by mělo být napsáno jméno vašeho psa a kontakt na vás.

Zdravotní problémy labradora

8. května 2007 v 13:18 | (c) Greg! |  Labrador
Blechy
K tomu, abychom zabránili zablešení psa, musíme porozumět životnímu cyklu blechy. V základě jsou blechy letním problémem a jejich účinné odstranění záleží na okolí. Problémem je, že žádný přípravek proti blechám nelze použít v každém prostředí, kde se blechy objevují. K zvládnutí napadení blechami musíte podat vhodný přípravek na oslabený článek životního cyklu belchy.
Životní cyklus blechy: Blechy mají čtyři stádia: vajíčka, larvy, kukly a dospělý hmyz.
Obrazek
K tomu abyste objevili bleší vajíčka, kukly nebo larvy, vám stačí pouhý mikroskop o malém zvětšení nebo lupa. Nejsou-li odstraněny česáním, koupáním, vydrbáním nebo vykousnutím, stráví blechy celý svůj život na vašem labradorovi. Mnoho druhů blech napadá jak psy, tak kočky. Blecha psí se odborně nazývá Ctenocephalides canis. Psy napadá velmi často také blecha kočičí. Blechy kladou vajíčka, zatímco žijí na vašem psovi. Vajíčka nejsou přilepena na chlupech, a proto vypadávají tak rychle, jak usychají. Tato vajíčka jsou zásobárnou budoucího zamoření blechami. Jestliže se váš pes drbe a vydrbe pár blech, jednoduše vypadnou a v budoucnu se dá očekávat napadení psa..., nebo dokonce člověka. Proto je tak důležitá kontrola blech na psu, tak na místech, na kterých nejčastěji lehá. Musíte je samozřejmě zbavit blech ve stejnou dobu jako psa.
Odblešení bytu: Prvním pravidlem pro boj proti blechám je čistota. Podlahy s tvrdými povrchy musíte vytírat několikrát denně. Drobečky z jídla na podlaze se mohou stát potravou bleších larev. Také všechny koberečky a nábytek se musí vysávat několikrát denně. Nezapomeňte na skříně, prostor pod nábytkem a polštáře. Studie prokázala že vysavač dokáže odstranit 20% larev a 50% vajíček. Sáček z vysavače by měl být vložen do plastového sáčku nebo spálen. Venkovní prostory by měly být také ošetřeny insekticidem. Pokud si to ale můžete finančně dovolit je mnohem jednodušší si na to zjednat profesionály.
Dezinfekce prostředí: Kromě úklidu domácnosti vysavačem a mopem musíte vyčistit také vnější okruh, ve kterém se váš pes pohybuje. To znamená ostříhat křoviny, postříhat vše insekticidem, pokud možno tak, aby jed nezasáhl místa, na kterých žijí ryby nebo jiná zvířata. Nejlepší je, když to udělá specializovaná služba. Veterináři vám jistě budou schopni poradit.
Klíšťata a jiní roztoči
ObrazekI když nejsou tak hojná jako blechy, klíšťata a další roztoči obývají téměř celý svět, zvláště tropické a mírné oblasti. Neštípají jako blechy, ale harpunují. Svůj ostrý, trny pokratý rypáček zavrtají do kůže psa a pijí krev, která je jejich jedinou potravou. Psi od nich mohou dostat lymeskou borreliózu, zánět mozkových blan a různé horečky. Zatímco klíšťata žijí ve volné přírodě, protože jsou vázána na mezihostitele, nejčastěji malé savce nebo plazy, roztoči mohou žít podobně jako blechy v úkrytu štěrbin podlahy nebo trhlinách ve zdi všude tam, kde žijí psi. Boj proti nim je stejný jako proti blechám. Vetšina klíšťat žije podle podmínek podnebíod týdne do šestí měsíců. Nemohou sice ani skákat, ani létat, ale mohou pomalu lézt a urazit více než 5 metrů, aby našli spícího nebo nic netušícího psa.
Zákožky
Zákožky způsobují podráždění kůže zvané svrab. Některé jsou přenosné, ušníObrazek roztoči, svilušky a sametky. Nejméně nakažliví jsou roztoči rodu Demodex. Nejobávanějšími roztoči jsou ušní roztoči. Jejich napadení lze obvykle vymýtit invermectinem. Je nezbytné, abyste psa zbavili roztočů tak rychle, jak je to možné, protože některé druhy roztočů jsou přenosné i na lidi.

Alergeny v ovzduší
Zajímavá přecitlivělost je alergie na pyl. Lidé mají sennou rýmu, růžovou rýmu a další rýmy, kterými trpí během období pylů. Mnoho psů trápí stejná přecitlivělost. Je-li ve vzduchu příliš mnoho pylu, váš pes může trpět, ale neočekávejte , že začne kýchat a naběhne mu nos jako člověku.:) psi reagují na pylovou alergii stejným způsobem jako na blechy - drbou se a vykusují. Labradoři jsou na alergie půsebené pyly v ovzduší velmi vnímaví. psi stejně jako lidé mohoubýt testováni na alergeny. Proberte tuto otázku se svým veterinářem.
Alergie na potravu
Psi jou alergičtí na mnohá krmení, která se dobře prodávají a jsou vysoce ceněna chovateli i veterináři. Změna značky krmení, kterou kupujete, nemusí problém odstranit, protože složka krmiva, na kterou je pes alergický, může být obsažena i v nové značce. Rozpoznat přecitlivělost na potravu je obtížné. Lidé zvracejí nebo mají vyrážky, když jedí potravu, na kterou jsou alergičtí. Psi obvykle nezvracejí, ani se u nich neobjevuje (obvykle) vyrážka. Reagují stejně jako při alergii na pyly nebo kousnutí blechou, proto je diagnostikování této alergie mimořádně obtížné. Zatímco alergie na pyly a bleší kousnutí jsou obvykle sezonní, alergie na potravu jsou celoročním problémem.
Odstraňování problémů s potravou
Přecitlivělost na potravu a její nesnášenlivost jste schopni zjistit sami. Dejte svému psovi krmení, které nikdy nežral. Jelikož toto krmení nikdy nejedl, nemůže na ně být alergický nebo ho nesnášet. Začněte s jednoduchou přísadou, která v současné potravě psa NENÍ. Složky jako sekané hovězí maso nebo ryby v krmivech bývají, tak zkuste něco zvláštního, jako králíka, bažanta, nebo dokonce zeleninu. Měsíc krmte psa touto dietou. Jestliže příznaky přecitlivělosti nebo nesnášenlivosti potravy zmizí, vyřešili jste alergické problémy svého psa. Nemyslete si ovšem, že jednotlivá přísada odstranila problém. Ještě musíte najít vhodné krmivo a zjistit, která složka toho starého byla příčinou alergie. To nejsnadněji zjistíte tak, že budete do nové potravy jednotlivě přidávat složky té staré. Upravenou dietou krmte psa alespoň měsíc, než přidáte jinou přísadu. Jinou metodou je pečlivé prostudování všech složek potravy, kterou váš pes nesnáší nebo která vyvolává alergii. Jakmile tuto složku určíte, odstraňte ji nebo kupujte krmivo, které ji neobsahuje. V pokusu pokračujte, dokud symptomy nezmizí po měsíci podávání nového krmiva.

Pokousání hmyzem
Mnozí z nás jsou alergičtí na bodnutí komára. Ranka svrbí, zanítí se, a může dokonce způsobit infekci. Psi reagují stejně na kousnutí blechou, klíšťaty nebo jinými roztoči. Když cítíte, jak se do vás zabodává sosák komára, máte možnoct rukou ho zabít. Je-li však, bohužel, váš pes pokousán blechami, klíšťaty nebo jinýmí roztoči, může se jen podrbat nebo vykousávat. Jakmile byl pes poštípán, cizopasník mu způsobil nějaké poškození. Mohl také vyloučením vajíček způsobit další problémy v blízké budoucnosti. Svrbění kousnutí je pravděbodobně způsobeno slinou, kterou cizopasník vstříkl do místa, kde sál psovi krev.

Kožní problémy labradorů
Veterináři se zabývají kožními problémy psů mnohem častěji než jinými skupinami chorob či neduhů. Psí kůže je téměř tak citlivá jako lidská pleť a obě trpí skoro stejnými nemocemi. Proto se z mnoha zvěrolékařů stali veterinární dermatologové. Protože mnoho kožních problémů má téměř stejné vizuální příznaky, veterinární dermatolog musí být zkušený, aby rozpoznal a vyléčil většinu ze spousty těžkých kožních nemocí. Trpí-li váš pes nějakou koční nemocí, vyhledejte raději profesionální pomoc co nejrychleji. Obchody s potřebami pro zvířata prodávají mnoho prostředků na kožní problémy. Většina těchto přípravků však jednodušepotlačí příznaky, ale neřeší a neodstraní prvotní problém.
Dědičné kožní problémy
Mnoho kožních nemocí je dědičných a některá z nich jsou smrtelná. Naštěstí se žádné z nich neobjevuje v chovech labradorů. U tohoto plemene byla popsána dědičná lysivost (alopecie). periodicky, obvykle na jaře u fen nebo u fen při kojení štěňat, se projevuje jako ztráta srsti po stranách těla od velikosti skvrny o průměru asi 3cm až po téměř úplnou ztrátu srsti na těle. Výskyt lysivosti při páření postižené feny se zdravým pse není odlišný od páření zdravé feny se psem postiženým. Účínné je jedině důsledné vyřazování z chovu takto postížených jedinců. Problematické však je, že u některých psů se alopecie objevuje až ve vysokém věku, tedy na konci reprodukčního období, a takový jedinec již po osbě mohl zanechat mnoho potomků.
Autoimunitní kožní problémy
Autoimunitní kožní postižení se obvykle považuje za alergickou reakci, protože alergie také většinou vyvolávají zánět způsobený vnějším podnětem. Jestliže se autoimunitní nemoci rozvinou, težce postihují tkáně zvířete. Nejznámější autoimunitní chorobou je tuberkulóza kůže, postihuje psy stejně jako lidi. Symptomy jsou proměnlivé a nemoc ovlivňuje ledviny, kosti, chemismus krve a kůži. Může být smrtící pro psa i pro člověka, ačkoli není považována za přenosnou. Obvykle se léčí kortizonem, prednizonem nebo podobnými kortikosteroidy, ale všechny tyto léky mají nebezpečné vedlejší účinky.
ObrazekMokvavý zánět kůže
Jako u všech plemen psů i u labradorůse občas může objevit ekzém nebo mokvavý zánět kůže, což je narušení pokožky způsobené tím, že si pes místo usilovně olizuje. příčinou tohoto chování může být lokální poranění kůže nebo nervozita psa. Mokvavý zánět kůže se při "pěči" psa může vivinout velmi rychle, i během několika hodin.

zdravotní péče o Labradora

8. května 2007 v 13:13 | (c) Greg! |  Labrador
Volba veterinárního lékaře: Výběr veterináře pro vašeho psa by neměl být založen na proslulosti,
ale na dosažotelnosti z vašeho domova. Chtějte veterináře, ketrý je blízko, protože potřebujete pohotovostní nebo opakované ošetření po zranění. Patrně dáte přednost zvěrolékaři, který má možnost psa ubytovat, rozumí všempotřebám vašeho mazlíčka a díkysvým schopnostem, odpovědnosti a citlivosti má dobrou pověst. není nic horšího než čekat na výrok veterináře den či déle. V případě vážnějšího nebo komplikovanějšího zranění nebo ochoření doporučuju vyhledat raději městskou ošetřovnu drobného zvířectva.
Preventivní péče: Je mnohem levnější, snažší a účinější věnovat se předcházení nemocem a potížím než později bojovat s chorobami a cizopasníky. Budoucí matka by měla být pod dohledem zvěrolékaře. fena předává prostřednictvím kolostra štěňatům odolnost vůči chorobám, která jim vydrří osm až deset měsíců. Může však na ně přenést také cizopasníkya mnoho infekcí. Proto je užitečné předem se o všem informovat u lékaře, který o fenu pečuje.
Od odstavení do 5 měsíců: Štěňata by měla být odstavena kolem dvou měsíců. Štěně zůstavajícíu matky a sourozenců do osmi týdnů se obvykle v dalším životě lépe přizpůsobí jiným psům a lidem. V každém případě byste měli nově koupené štěně nechat ihned prohlédnout veterinářem. Program očkování začíná obvykle v útlém věku. Při první prohlídce je nejlepší nechat prohlédnout zuby a stavbu kostry. Mnoho štěňat má problémy s kolenními čéškami jiné zase se zákalem očí a dalšími očními problémy, šelesty na srdci. Psi mohou mít také povahové vady a váš zvěrolékař je možná schopen posoudit temperament vašeho štěněte. Mnoho štěňat je uspáno, když se jejich povaha spojí s jinými zdravotními problémy.
Od 5 měsíců do jednoho roku: Jakmile je vaše štěně staré 5 měsíců, měli byste spolu s veterinárním
lékařem vypracovat plán jeho očkování. Během tělesné prohlídky by mělo být vyšetřeno běžnou metodou na dysplazii kyčelního kloubu a další koubní onemocnění. Jestliže se nechystáte využít svého psa v chovu, můžete se s veterinářem domluvit na kastraci. Mezi 7 a 8 měsícem věku může být posouzeno, jak váš labrador vyhovuje plemenému standardu. Určí to jeho výstavní možnosti a vhodnost do zařezení k chovu. Pokud štěně není prvotřídní či se nehodí k chovu doporučují někteří veterináři štěně vykastrovat. Je dokázáno, že kastrace má kladný vliv na štěňata obou pohlaví. Kastrace, mnohdy používaná jako prostředek k uklidnění ( snadnější ovládání) psa, musí být provedena ještě před jeho plnou pohlavní zralostí. Získané chování (hlavně zlozvyky :D) kastrovaný pes neztratí. No já osobně bych svého pejska teda nevykastrovala...
Psi starší než jeden rok: Jednou za rok byste měli se svým psem navštívit veterináře na pravidelnou prohlídku a očkování. Sice neexistuje taková nemoc jako stáří, ale tělesné funkce se věkem mění a oči a uši už nejsou tak výkonné. Podobně je tomu s vnitřními orgány, jako jsou játra, ledviny a střeva. Vhodné změny diety doporučené veterinářem mohou udělat život radostnější stárnoucímu labradorovi i vám.

JAK SI MOHL ...?!?

8. května 2007 v 11:24 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce
Jak jsi mohl ?
Když jsem byla štěňátko, bavila jsem tě svým skotačením a rozesmívala jsem tě. Nazýval jsi mě svým mazlíčkem a přes všechny rozkousané trepky a roztrhané polštáře jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem zlobila, zahrozil jsi mi prstem a optal ses mě: ,, Jak jsi mohla ?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrabal na bříšku.
Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, ale spolu jsme to zvládli.
Pamatuji si ty noci, kdy jsem byla přitulená k tobě, naslouchajíc tvému dechu a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme spolu na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože zmrzlina prý není pro psy) a dřímala jsem v pelíšku, když jsem čekala na tvůj příchod domů na sklonku dne.
Postupně jsi začal trávit víc času v práci, a na budování své kariéry a víc času jsi věnoval hledání svého životního partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi smutný.Nikdy jsem ti nevyčítala špatná rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a byla jsem šťastná s tebou, když jsi se zamiloval.
Ona, dnes tvoje žena, není pejskařka - ale i tak jsem ji přivítala v našem domě, snažila jsem se jí projevit svoji náklonnost a poslouchala jsem ji.
Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já jsem byla vzrušená s tebou. Fascinovala mě jejich růžová pleť, jejich vůně a také jsem se o ně chtěla starat. Ale ty a ona jste se obávali, že bych jim mohla ublížit a tak jsem byla stále častěji zavřená ve vedlejší místnosti, nebo v kleci. Och, jak jsem je chtěla mít ráda, ale stala jsem se ,, zajatcem lásky''.Když vyrůstali stala jsem se jejich kamarádkou. Věšeli se na mou srst a vytahovali se za ni nahoru na svých vratkých nožkách.Strkali mi prstíky do očí, zkoumali moje uši a dávali mi pusinky na nos.Milovala jsem všechno okolo nich, jejich dotyky, protože tvoje dotyky byly nyní jen zřídkavé. Kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postýlek, naslouchala jejich snům a trápením a společně jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě k domu. Bývaly časy, že když se tě někdo zeptal, jestli máš psa, hrdě jsi vytahoval z peněženky moji fotku a vyprávěl příběhy, které jsme spolu zažili. V poslední době jen řekneš "ano" a změníš téma hovoru.
Už nejsem " tvůj pes" ale jen pes a rozčilují tě veškeré výdaje na mně. Teď máš novou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovoleno mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla celá tvoje rodina.
Byla jsem celá vzrušená, když jsme autem přijeli k psímu útulku. Bylo tam cítit psy, strach a beznaděj. Vyplnil jsi formulář a řekl: "Vím, že jí najdete dobrý domov". Pokrčili rameny a věnovali ti bolestný pohled.Věděli, že není reálné umístit psa ve středním věku i když je tzv. papírový. Musel jsi vyprostit prsty svého synka z mého obojku, když křičel": Ne tati, nenechávej jim mého psa!" Jakou lekci jsi právě dal svému synovi o přátelství a věrnosti a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou plácnutím po hlavě a vyhnul jsi se přitom mému pohledu.Zdvořile jsi odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Spěchal jsi, protože jsi měl nějaký termín… a teď mám jeden i já.
Když jsi odešel, ty dvě milé ženy řekly, že jsi to musel vědět nejméně měsíc dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavami a řekly "jak mohl"?
V útulku nám věnují tolik pozornosti, kolik jim jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před několika dny. Nejdřív jsem vyskočila vždy, když někdo procházel kolem mého kotce doufajíc, že jsi to ty a změnil jsi názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že je to někdo, kdo se o mně zajímá, někdo, kdo mně zachrání.
Potom jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit se skotačivými štěňaty a tak jsem ustoupila do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Jednoho dne jsem uslyšela její kroky, když pro mě přišla. Kráčela jsem za ní do oddělené místnosti. Byla to velmi tichá místnost.
Položila mě na stůl, poškrabala mě za uchem a řekla , abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše, co přijde. Jemně mi vzala přední tlapku a slza ji stekla po tváři. Olízla jsem její ruku stejně, jako jsem byla zvyklá utěšovat tebe před mnohými roky. Odborně mi vsunula jehlu do žíly. Ucítila jsem píchnutí a studenou tekutinu, jak mi proudí do mého těla, ospale jsem si lehla, pohlédla jsem do jejích milých očí a zamručela jsem "Jak jsi mohl"? Možná proto, že rozuměla psí řeči, řekla: " Je mi to tak líto" a rychle vysvětlovala, že to je její práce zajistit, abych se dostala na lepší místo, kde mě nebudou zanedbávat a přehlížet, na místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi. A já z posledních sil jsem se ji zavrtěním ocásku snažila přesvědčit, že moje "Jak jsi mohl"? nepatřilo jí. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem v té chvíli myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.
Poznámka autora: jestli vám tento článek vehnal slzy do očí tak, jako mně, když jsem ho psal, je to proto, že je založený na osudech milionů zvířat, která umírají každý rok v útulcích. Vítaná je snaha všech, kteří by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují poznámku s autorským právem. Prosím, použijte ho na svých stránkách, časopisech na informačních tabulích útulků a veterinárních ordinací. Dejte veřejnosti vědět, že rozhodnutí přidat do rodiny zvíře, je důležité rozhodnutí do života, že zvířata si zaslouží naši lásku a starostlivou péči a že vyhledání vhodného náhradního domova je povinností každého, kdo už se o svěřené zvíře nemůže, nebo nechce dál starat.Spolky na ochranu zvířat vám mohou dát jen dobrou radu. Každý život je cenný, proto prosím, přidejte své úsilí k zastavení zabíjení a podpořte kampaň na sterilizaci v prevenci množení nechtěných zvířat.
Děkuji, Jim Willis

Testování na zvířátkách :'(

8. května 2007 v 11:02 | (c) Greg! |  Přibehy pro Srdce
Testování na zvířetech
Nejsi si tím jistá???? Ale jsi vrah!!! Pokusy na zvířatech je ta nejodpornější věc! Fuj!
Firmy které testují na zvířatech:
Všude jsou zde jen 1druh značky, ale testuje celá firma nivea.




-lepidlo této náplasti se také testuje na malých zvířátkách!








A tyto firmy způsobí:

Všichni kdo můžete si dejte tento článek na svůj web! Nemusíte nikam psát kdo je jeho tvůrce ale hlavní je ten článek né zdroj článku! Takže si skopírujte i tyto závěrečná slova!
Většině z Vás tyto obrázky přijdou nechutné,ale nezavírejte oči před realitou!!!!!To,že Vy máte doma krásné a zdravé zvíře neznamená,že takto netrpí zvířata jiná!!!!!!!Prosím podepisujte petice,nepoužívejte výrobky těchto firem a HLAVNĚ ŠIŘTE TENTO ČLÁNEK DÁL!!!!!!!!!!!!!!

Cheensee a Gregi

8. května 2007 v 8:36 | © CheEnSeE and Gregi™ |  ChEeNsEe
Pohlaví : Holka
Narození : 21.05.1993 ( tudíž je mi 15 Image Hosted by ImageShack.us)
Poslouchá : Hip Hp
Zbožňuje : Redmana (toe takej borec)
MY kecy : Tak ty vás stejne nezajmaj :D
Pohlaví : Pes
Narození : 31.08.2004 ( tudíž jsou mu 3 roky Image Hosted by ImageShack.us)
Poslouchá : Vytí a šustění sáčků
Zbožňuje : Jídlo ....
MY kecy : Haf haf haf ....